Behind the Label - 2. díl
Postavte vedle sebe dva doplňky stravy s vitamínem K2. Na obou etiketách si přečtete totéž: Vitamín K2 (MK-7), 100 µg. Stejná forma. Stejná dávka.
Zatímco jedna molekula vznikla přirozenou cestou (vytvořily ji bakterie při fermentaci tak, jak to dělají odpradávna), ta druhá byla od základu syntetizována v sérii agresivních průmyslových rozpouštědel a následně promývána, dokud nebyla dostatečně čistá pro prodej.
Na etiketě si ale přečtete to samé. Toto je druhý díl naší série Behind the label. V tom prvním jsme se zaměřili na to, proč ani umělá inteligence nedokáže posoudit kvalitu omega-3. Dnes se vracím k otázce, která mi nedá spát: Proč se při výrobě doplňků stravy vůbec používají chemická rozpouštědla, a proč o tom na obalu nenajdete ani slovo?
„MK-7“ je jeden název pro dva zcela odlišné původy
Způsoby výroby vitamínu K2 ve formě MK-7 jsou v zásadě dva a na trhu se běžně setkáte s oběma.
Přírodní fermentace
Bakteriální kultura Bacillus, pěstovaná na substrátu (například na cizrně), produkuje molekulu biologickou cestou. Vitamín K2 vyrobený tímto způsobem (stejně jako v tradičním fermentovaném pokrmu natto) má prakticky 100% zastoupení all-trans formy – tedy formy vitamínu K2, kterou tělo dokáže plně využít.[1][2] Ty nejkvalitnější produkty se extrahují bez chemických rozpouštědel: fyzikálními metodami nebo pomocí superkritického CO₂, který vyprchá jako plyn a nezanechá po sobě vůbec nic.
Chemická syntéza
Molekula se krok za krokem sestavuje z chemických prekurzorů, jako jsou geraniol a farnesol. K tomu je potřeba řada agresivních průmyslových rozpouštědel (např. dimethylformamid, tetrahydrofuran, toluen), z nichž každé pohání konkrétní reakci. Při syntéze navíc jako vedlejší produkt vznikají neaktivní cis-izomery.[2] Výsledný produkt se pak krystalizuje a promývá tak dlouho, dokud zbytková rozpouštědla neklesnou pod zákonné limity.
Oba postupy jsou legální. Oběma lze dosáhnout vysoké čistoty. Syntetický all-trans MK-7 může být skutečně čistý a projít běžnými bezpečnostními testy.[4] Zde nejde o tvrzení, že jedno je jed a druhé lék.
Jde o mnohem jednodušší věc. Jedna molekula se s rozpouštědlem nikdy nesetkala. Ta druhá se v lázni rozpouštědel zrodila a následně byla vyčištěna. A z etikety se nedozvíte, která z nich se nachází ve vašem doplňku.
„My to přece vyčistíme“. A nebylo by lepší to vůbec "nezašpinit"?
Odpovědí průmyslu na otázku rozpouštědel bývá argument, že se z produktu odstraňují. Zbytkové limity jsou dodrženy a prahové hodnoty pro látky Třídy 2 a 3 vyhovují. Technicky vzato je to pravda.
Zde je však otázka, kterou tento úhel pohledu obchází: pokud je cílem čistý doplněk stravy, proč vůbec začínat s rozpouštědly? Dodržení zbytkového limitu znamená pouze to, že jste odstranili většinu látky, kterou jste se sami rozhodli přidat. Tento limit je spodní hranicí stanovenou zákonem, aby se zabránilo tomu nejhoršímu. Rozhodně to není totéž jako proces, který navrhnete cíleně od samého počátku tak, aby byl čistý.
V Trime vyrábíme náš vitamín K2 fermentací bez použití rozpouštědel. Začínáme s biologicky vypěstovanou molekulou a získáváme ji bez použití chemie. Není co vymývat, co měřit ani co držet pod limitem. Nejčistší zbytková hodnota je totiž ta, kterou jste vůbec nemusely řešit.
Věřím, že děti si přesně tohle zaslouží. Ti nejzranitelnější z nás bývají často prvními, pro které v rodině sáhneme po doplňcích stravy. Výrobní proces, ze kterého se nemusí vymývat žádná chemie, je jediný poctivý základ – a u doplňků pro děti to platí dvojnásob.
Ani slovo „fermentovaný“ automaticky nezaručuje čistotu
A teď přichází detail, který odděluje pouhé marketingové fráze od skutečné kvality.
Slovo „fermentovaný“ na etiketě totiž ještě nezaručuje absenci rozpouštědel. Levnější fermentovaný vitamín K2 se z bakteriální biomasy může stále extrahovat pomocí hexanu nebo acetonu (což je starší průmyslová metoda) a následně nanést na nosič s přírodně znějícím názvem. Slovo na krabičce vám říká, jak molekula vznikla, ale už ne to, jak byla získána.
Poctivé tvrzení tedy nezní jednoduše „fermentované = dobré, syntetické = špatné“. Zní takto: nejčistší K2 pochází z fermentace a je extrahován bez použití rozpouštědel. Vše ostatní v nějaké fázi zahrnuje průmyslovou chemii, a žádná z těchto fází se na etiketě neobjeví.
V tom spočívá celý problém: rozdíl, na kterém záleží nejvíce, z etikety nevyčtete.
Další skryté zkratky, které etiketa neprozradí
Rozpouštědla jsou tím nejzřetelnějším příkladem, ale zdaleka nejsou jedinou zkratkou, kterou etiketa skrývá. Jakmile nahlédnete pod pokličku, uvidíte stejný vzorec znovu a znovu. Většina trhu na tyto kompromisy spoléhá a většina zákazníků o nich nemá ani tušení, vidí totiž jen slibované účinky na přední straně obalu.
Neaktivní balastní látky
Biologicky aktivní je pouze přímá all-trans forma MK-7. „Deformovaná“ cis-forma dosahuje pouze zhruba 1% aktivity – jde o neaktivní zátěž vykazující stejný chemický název.[1] Špatně řízená syntéza přitom podíl neúčinné cis-formy výrazně zvyšuje.[2] Na etiketě si přečtete „100 µg“. Kolik z tohoto množství tvoří skutečně aktivní látka, se však už nedozvíte.
Testování, které problém skryje
Běžně používané laboratorní metody často nedokáží odlišit cis-izomery od all-trans konfigurace. Ve výsledném rozboru se zobrazí jako jediný "vrchol", což reálný obsah účinné látky uměle nadhodnocuje.[3] Při nezávislém testování komerčně dostupných doplňků stravy byl reálný obsah all-trans formy často výrazně nižší než deklarované množství, a u jednoho z produktů nebyla aktivní forma zjištěna vůbec.[2] Certifikát sice vypadá čistě, měřil ale špatnou veličinu.
Degradace účinné látky v čase
Vitamín K2 ve formě MK-7 podléhá degradaci v alkalickém (zásaditém) prostředí a jeho stabilita závisí na správné formulaci. Bez ochrany se může v přítomnosti některých zásaditých minerálů (zdokumentovaným příkladem je oxid hořečnatý) v průběhu trvanlivosti rozkládat a měnit aktivní formu na neaktivní.[3] Údaj na etiketě ukazuje dávku v den výroby, nikoli v den, kdy produkt užijete.
Čtyři zkratky. Čtyři zásadní faktory, které rozhodují o tom, zda bude produkt fungovat. A ani jeden z nich při pohledu na regál v obchodě neodhalíte.
Poctivý závěr
Každý díl této série dospívá ke stejnému poznání a vitamín K2 není výjimkou. Ať už vznikl fermentací, nebo v lázni chemických rozpouštědel; ať obsahuje čistou all-trans formu, nebo je plný neúčinných cis-izomerů; ať je stabilizovaný, nebo se v kapsli pomalu rozpadá – na etiketě najdete vždy jen K2 (MK-7).
To nás přivádí k jediné poctivé pravdě. Z pouhé etikety nepoznáte molekulu vypěstovanou přírodní cestou od té, která byla syntetizována v laboratoři a vyprána v chemii. Vše nakonec závisí na značce, která za produktem stojí, a na tom, nakolik je ochotná nekompromisně trvat na čistotě procesů i v momentech, kdy ji k tomu žádná legislativa nenutí.
V Trime vyrábíme vitamín K2 přírodní fermentací a zcela bez chemických rozpouštědel. Je to forma, kterou bez obav podáváme i vlastním dětem. Nechceme však po vás, abyste nám slepě věřili. Raději vám ukážeme cestu i výsledky. Nedůvěřujte nám, prověřte si nás.
Michal Kočí, zakladatel
Zdroje:
[1] Lal N, Berenjian A. Cis and trans isomers of the vitamin menaquinone-7: which one is biologically significant? Applied Microbiology and Biotechnology. 2020;104(6):2537–2547. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32009201/
[2] Szterk A, Zmysłowski A, Bus K. Identification of cis/trans isomers of menaquinone-7 in food as exemplified by dietary supplements. Food Chemistry. 2018;243:403–409. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29146356/
[3] Orlando P, Silvestri S, Marcheggiani F, Cirilli I, Tiano L. Menaquinone 7 stability of formulations and its relationship with purity profile. Molecules. 2019;24(5):829. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30813554/
[4] Pucaj K, Rasmussen H, Møller M, Preston T. Safety and toxicological evaluation of a synthetic vitamin K2, menaquinone-7. Toxicology Mechanisms and Methods. 2011;21(7):520–532. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21781006/
[5] EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to vitamin K. EFSA Journal. 2009;7(9):1228. Authorised wording adopted in Commission Regulation (EU) No 432/2012. https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1228
